sobota 7. června 2025
Hnilý ovoc v kostele
Zpráva od Pána Ježíše Krista Valentině Papagně ve Sydney, Austrálie 25. května 2025
Dnes během svaté mše před rozdáváním svátosti řekl náš Pán: „Zůstávejte na kolenou tak dlouho, jak to jen budete moct.“
Náhle řekl náš Pán: „Valentino, mé dítě, podívej se kolem.“
Učinila jsem tak, jak mi nařídil náš Pán, a podívala jsem se okolo na lidi v kostele.
Náš Pán zeptal se: „Co vidíte?“
Odpověděla jsem: „Lidé.“
On řekl: „Hnilý ovoc.“
„Vypadají na mě normálně,“ říkala jsem, mysleje si, že všichni jsou pokorní a všichni milují Boha — proto přicházejí do kostela.
On řekl: „Volám je hnilé hrozny!“ Když náš Pán řekl hnilé hrozny, okamžitě jsem si vzpomněla na hnilé hrozny, které mi dala svatá paní tuto ráno do tašky.
„Nejsou hodni přistoupit k mému svatému stolu a přijmout mě bez pokání.“
„Vědí, kolik trpím každékrát, když přicházejí a přibližují se ke mně u mého svatého stolu a já jdu malý — mé tělo se zmenšuje na nic, abych je mohla nakrmit a dát jim život, ale oni mě přijímají bez pokání a nehodní! To ovlivňuje je, ne během jejich života, ale poté, když zemřou, budou mít mnoho následků, protože mě přijímali nehodně.“
„A nikdo jim to nevysvětluje. Takto pokračují v tom. Musíš mluvit, Valentino.“
Rekla jsem: „Ježíši, cítím se tak, že bych měla jít na mikrofon a říct: Lidé, vědíte, náš Pán Ježíš mi právě řekl, že všichni jsme hnilý ovoc?“ To je to, co chtěl bych udělat, protože náš Pán zdůrazňuje naléhavost.
On řekl: „Mluv hlasitěji! Nebuď mlčenlivá! Musí to vědět. Lidé musí se kát svých hříchů. HŘÍCH je klíčovým slovem všeho.“
Po svaté mši jsem přistoupila ke knězi a řekla mu, co mi náš Pán právě řekl o potřebě pokání. Laskavě navrhla, aby něco říkal během svých kázání — pomalu mluvil o pokání a o tom, jak je náš Pán hluboce urazen.